Technika 1: počítání dechů
Tato praxe se často doporučuje začátečníkům, přináší pozornost s každým nádechem a pomáhá stále soustředit mysl. Počítání může být prováděno buď při nádechu, nebo při výdechu. Počítání nádechů a udržování nehybné mysli můžete nejprve provádět se třemi nádechy a s postupem praxe stupňovat až do deseti. V případě, že se během počítání ztratíte a mysl vám odběhne, pak se vraťte znovu k jedničce a počítejte nádechy od začátku.
Technika 2: udržování velké otázky
Mít velkou otázku je základ zenového buddhismu a je to klíčové pro praktikování zenu. Nejčastěji používané otázky jsou „Co jsem?“ nebo „Odkud jsem přišel, než jsem se narodil?“, „Jaký je smysl mého bytí?“. Opusťte všechno myšlení, všechny názory a přání a neustále se vracejte k velké otázce. Tuto praxi koordinujte s dechem (technika 1).
Otázku si můžete klást při nadechování, následuje s výdechem prodloužená odpověď „Nevííím“; nebosi můžete klást otázku při výdechu. Obě tyto techniky podporují koncentraci mysli a navrácení mysli do bodu před myšlením.
Technika 3: praxe opakování mantry
Technika 4: zpívání
Přestože můžou být jednotlivé zpěvy, zvláště Velká Dháraní, recitovány samostatně jako mantry, používá se v naší škole jako meditační technika také společné zpívání. Klíčem ke správnému zpěvu je zpívat se 100 % zaměřením a energií: jen tak hlasitě, aby zpívající slyšel svůj hlas, a dost potichu, aby bylo slyšet všechny ostatní v místnosti. To umožňuje každému sledovat mistra moktaku během zpěvů a všechny okolo, protože nikdo nepřehlušuje ostatní. Také lidé, kteří mají občas problém se zapojit do
společných zpěvů, tak mají možnost se začlenit a splynout s každým zvukem a zpěvem. Pak se stává zpívání ve skupině opravdovou společnou akcí, kdy se všechny mysli zúčastněných stávají jednou. Zvláštní formou meditačního ústraní, která se zaměřuje na praxi zpěvů, je kido.
Technika 5: poklony
Poklony jsou velmi silnou technikou k prohlédnutí skrz obtížné situace i k práci s karmou, protože jak mysl, tak i tělo jsou zapojeny v jeden okamžik. Občas by řešení nebo prohlédnutí skrz určité situace zabralo několik dnů usilovného praktikování běžnou praxí, přitom právě praktikování poklon přinese výsledek mnohem dříve. Tato praktika je obzvláště populární v Koreji, kde mniši často dělají 1000 poklon denně (ve skutečnosti 1080). Ty mohou být provedeny najednou nebo se rozvrhnou v průběhu celého dne, což je obvyklejší.
Například:
1 sada ranních poklon,
2 sady před snídaní,
2 sady v době oběda,
2 sady uprostřed odpoledne,
1 sada před večerní praxí,
2 sady po večerní praxi.
Jedná se ale o náročný plán. Praktikující se častěji zavazují dělat 300 nebo 500 poklon denně.