Formy meditace

Naše tradice má tři hlavní formy: poklony, recitace manter a meditace v sedě. Formy jsou velmi jednoduché a jakmile je uvidíte, je snadné je následovat. V sále dharmy se tyto formy dělají společně. Naše praxe podporuje praxi ostatních. Klaníme se společně. Recitujeme společně. Sedíme mlčky. Nejdůležitější je, že bez ohledu na to, co děláte, dělejte právě to. Když děláme poklony, jen se klaníme, když recitujeme mantry, děláme právě to. Když sedíme, jen sedíme. To je vše.

Proč sedíme

Tradičně v Číně a Koreji dělávali zenovou praxi pouze mniši. Pak ale přišel zen na Západ a tady vedle mnichů a mnišek praktikují i laici. To změnilo charakter zenu. Teď je hlavním tématem našeho učení zen v každodenním životě. Laici nemohou sedět celé dny. Každodenní život znamená naučit se sedící mysl. Sedící mysl znamená nehybná mysl.

Jak udržujete nehybnou mysl? Z okamžiku na okamžik odložte vaše názory, podmínky a situace. Když něco děláte, jen to dělejte. To je každodenní zen. Meditace v sedě je unikátní způsob meditace, typický pro zen, který obecně funguje jako jádro praxe.

Proč se kláníme

Zenový mistr Dae Bong

Praxe poklon nám pomáhá rychle propojit tělo a mysl. Také je to výborný způsob, jak odstranit línou mysl, touhu a hněv.

Když spíme, naše tělo leží v posteli, mysl si však někde poletuje a cestuje. Možná je v Las Vegas nebo někde u moře nebo v New Yorku anebo nás honí nějaká příšera. Tělo leží v posteli, ale vědomí je někde jinde. A ráno se vzbudíme a našemu tělu a vědomí pak často trvá, než se znovu propojí. A my mezitím bloumáme po domě, popíjíme kávu, narážíme do věcí… Až se nakonec – velmi pomalu – naše vědomí a tělo opět spojí.

Proto úplně první věcí, kterou ráno děláme, je sto osm poklon. Díky nim se tělo a mysl rychle propojí a my můžeme jasně fungovat.

Poklon děláme pokaždé sto osm. Toto číslo vychází z hinduismu a buddhismu. Říká se, že v mysli existuje sto osm poskvrnění, nebo se také někdy mluví o sto osmi přihrádkách. Každá poklona jedno z těchto poskvrnění odstraňuje – čistí jednu přihrádku naší mysli. Praxe poklon je tedy vlastně takovým každodenním ranním rituálem lítosti. Ve spánku i během dne naše vědomí často někam odletí a také ve své mysli neustále něco vytváříme. Proto pak děláme sto osm poklon a tím vyjadřujeme svou lítost nad vším tím pošetilým přemýšlením a zbavujeme se jej.

Někteří lidé nemohou meditovat vsedě. Buď mají zdravotní problémy, nebo příliš přemýšlejí, a když si pak sednou, nedokážou mít své vědomí pod kontrolou. V takových případech je skvělá právě praxe poklon – pracovat s tělem takovýmto způsobem.

Velice důležitý je také směr této praxe. Klaním se, protože chci odložit své malé já, spatřit svou pravou přirozenost a pomoci všem bytostem. Našemu tělu a mysli může k propojení posloužit v podstatě jakékoli cvičení, nicméně když cvičíme, nemíváme vždycky úplně jasný směr. Někdy cvičíme pro své zdraví, jindy proto, abychom dobře vypadali, a jindy zas, abychom vyhráli nějakou soutěž. V buddhismu však všechno míří do stejného bodu – vnímat svou pravou přirozenost a vysvobodit všechny bytosti z utrpení.

Praxe poklon odstraňuje naši karmickou mysl, naši přemýšlející mysl, a pomáhá nám vrátit se s jasností do tohoto okamžiku, najít svou pravou přirozenost a zachránit všechny bytosti. Proto je praxe poklon tak důležitá. Je-li někdo plný hněvu či touhy, nebo když má línou mysl, měl by každý den dělat 300, 500, nebo i 1000 poklon. Takový člověk pak bude mít velmi silné centrum, bude mít svou karmu pod kontrolou, dokáže ji odstranit a projasnit se. To pomůže jemu samotnému a pomůže to i tomuto světu.

Proč recitujeme

od Zenového mistra Seung Sahna

Jednou v neděli večer po Dharma rozhovoru v Mezinárodním zenovém centru v New Yorku se student zeptal Seung Sahn Soen-sa: „Proč zpíváte? Není meditace v sedě dostačující? “

Soen-sa řekl: „To je velmi důležitá záležitost. Klaníme se společně, zpíváme spolu, jdeme spolu, sedíme spolu a děláme spoustu dalších věcí spolu v Zen centru. Proč společně cvičíme?

„Každý má jinou karmu. Takže všichni lidé mají odlišné situace, různé podmínky a různé názory. Jedna osoba je mnich, druhý je studentem, jiný pracuje v továrně; jeden člověk vždy udržuje jasnou mysl, jiný je často znepokojen nebo nespokojený; někdo má rád ženské hnutí, jiný ne. Ale každý si myslí: „Můj názor je správný!“ Dokonce i Zenový mistři jsou takoví. Deset zenových mistrů bude mít deset různých způsobů výuky a každý zenový mistr si bude myslet, že jeho cesta je nejlepší.

Američané mají americký názor; Orientálci mají orientální názor. Různá stanoviska vedou k různým činnostem, které vytvářejí odlišnou karmu. Takže když se držíte svých názorů, je velmi obtížné ovládat svou karmu a váš život bude i nadále obtížný. Vaše špatné názory pokračují, takže vaše špatná karma pokračuje. Ale v našich Zenových centrech žijeme společně a praktikujeme spolu a všichni dodržujeme pravidla chrámu. Lidé přijíždí k nám s mnoha silnými názory a postupně je odříznou. Všichni společně se v 5:30 ráno kláníme 108, všichni sedí spolu, všichni jíme společně, všichni pracují společně. Někdy se nechcete klanět, ale jsou to chtámová pravidla, a tak se klaníte. Někdy nechcete zpívat, ale zpíváte. Někdy jste unaveni a nechcete jít meditovat, ale víte, že pokud nepřijdete, lidé se budou divit, proč jste nepřišli.

„Když jíme, jíme v rituálním stylu se čtyřmi mísami a po skončení jídla vymyjeme misky čajem, pomocí našeho ukazováčku je vyčistíme. Zpočátku se tento způsob nikomu nelíbil. Jeden člověk ze zenového centra v Cambridge přišel velmi rozrušený: „Nemůžu vydržet tento způsob stravování! Čaj je plný odpadků, nemůžu ho vypít!“ Řekl jsem mu: „Znáš Sutru Srdce?“ „Ano.“ “ Neříká to, že věci nejsou ani špinavé, ani čisté?“ „Ano.“ „Tak proč nemůžeš čaj vypít?“ „Protože je to špinavé“ „(Smích z diváků.) “ „Proč je to špinavé? Jsou to drobky z jídla, které jsi právě snědl. Pokud si myslíš, že je čaj špinavý, je špinavý. Pokud si myslíš, že je čistý, je čistý. „Dobře, budu pít čaj.“ (Smích.)

„Takže žijeme společně a jednáme společně. Společně jednáme tím, že odřízneme své názory a situace, tím vyprázdníme svou mysl. Vrátíme se k bílému papíru. Pak se objeví náš skutečný názor, náš skutečný stav a situace. Když se spolu kláníme a zpíváme spolu a jíme společně, naše mysl se stává jednou myslí. Je to jako na moři. Když přijde vítr, je mnoho vln, když vítr utiší, vlny se zmenší. když se vítr zastaví, voda se stává zrcadlem, ve kterém se vše odráží – hory, stromy, mraky, naše mysl je stejná. Když máme mnoho tužeb a mnoho názorů, existuje mnoho velkých vln. Společnou praxí se po  nějaké době, naše názory a touhy utiší a vlny se zmenšují a zmenšují, pak je naše mysl jako jasné zrcadlo a všechno, co vidíme, slyšíme, cítíme nebo se dotýkáme, vše je pravda. Poté je jednoduché porozumět mysli ostatních lidí. Jejich mysl se odráží i v mé mysli.

„Takže zpívání je velmi důležité. Nejprve nebudete rozumět. Ale poté, co budete pravidelně zpívat, pochopíte. „Ach, zpívání – velmi dobrý pocit!“ Stejné je to s poklonami. Zpočátku se lidem to nelíbí. Proč se kláníme? Nekláníme se Buddhovi, kláníme se k sobě. Malá já se klaní k Velkému Já. Pak malé já zmizí a stane se Velkým Já. To důvod proč se klaníme. Přijďte s námi praktikovat. Brzy pochopíš. “

Student se uklonil a řekl: „Děkuji vám moc.“

 

(Převzato z  Kansas Zen Center website)

Sample title

Sample short description mentionin the subject of the link where the title and the image goes

Sample title

Sample short description mentionin the subject of the link where the title and the image goes

Sample title

Sample short description mentionin the subject of the link where the title and the image goes